Příběh Sklenky

Při našich pravidelných běžkařských túrách, kdy jsme se vraceli z hor, projížděli jsme nenápadnými vesnicemi u Hanušovic a snili o tom, že jednou budeme mít vlastní místo na horách.

Když jsme objevili Sklené, byla to láska na první pohled. Zaujalo nás tiché údolí, otevřená krajina a pocit, že tu je příroda stále taková, jaká má být – živá, opravdová, nedotčená. Velkou součástí tohoto místa je řeka Malá Morava. Její šum je slyšet téměř všude kolem Sklenky – jemné, ale neustálé znění vody, které uklidňuje a dotváří atmosféru celého údolí. Řeka pramení kousek od Králického Sněžníku, protéká přímo pod chatou a připomíná, že příroda tu má stále hlavní slovo. Voda v řece je křišťálově čistá – a stejně čistá je i voda, kterou pijeme přímo na Sklence. Vlastní zdroj je pro nás symbolem jednoduchosti, soběstačnosti a návratu k přirozenosti, kterou jsme na horách vždy hledali.

Sklenka dnes leží přímo na cyklostezce a v zimě nedaleko běžkařské stopy. Kousek odtud šumí vodopády Malé Moravy, v létě se nad chalupou rozprostírá motýlí louka, dozrávají ostružiny a lesní cesty zvou k chladivým procházkám. Jednou z našich oblíbených tras je cesta lesem nebo přes louky ke Slaměnce – na oběd, na výhledy, a pak zase zpátky domů. Sklenka je pro nás místem setkávání se. Místem, kde se ráno vychází ven s hrnkem kávy, kde se den řídí světlem, počasím a zvukem vody, a kde není potřeba nic víc než být spolu a vnímat okolní ticho. Přejeme si, aby se tu stejně cítili i naši hosté. Aby pro ně byla Sklenka místem setkávání se s přáteli a rodinou, místem, kde se na chvíli zapomíná na svět tam dole.

Vítejte na Sklence.